O BADMINTONU

Pravidla badmintonu

  • Hraje se na dva vítězné sety.
  • Set se hraje do 21 bodů, vítěz musí mít náskok 2 body (max. 30 bodů).
  • Bod získává hráč nebo tým, který vyhraje výměnu.
  • Chyby: míček dopadne mimo hřiště, dotkne se sítě nebo těla hráče, nebo pokud hráč zasáhne míček více než jednou.
  • Podání začíná na pravé straně, pokud je skóre sudé, a na levé straně, pokud je liché.
  • Podává se křížem na protější stranu kurtu.
  • Podává hráč, který vyhrál předchozí výměnu.
  • Podání musí být pod úrovní 115cm a míček musí zasáhnout spodní část rakety.
  • Podávající i přijímající musí stát ve svých podávacích polích a nesmí se dotknout čar, dokud není míček udeřen.
  • Změna stran: strany se mění po každém setu a v třetím setu, když první hráč dosáhne 11 bodů.
  • Dodržujte čáry hřiště a pravidla podání.
  • Hra končí při dosažení 21 bodů s náskokem 2 bodů.
  • Buďte ohleduplní a respektujte fair play.
  • Užijte si hru a bavte se!

Rozměry hřiště pro badminton:

  • 13,4 m x 5,18 m pro dvouhru
  • 13,4 m x 6,1 m pro čtyřhru
  • Výška sítě: 1,55 m na krajích a 1,524 m uprostřed.

Výška sítě pro badminton:

  • 1,55 m na krajích
  • 1,524 m uprostřed

Badmintonové míčky

Ano, to s čím se hraje badminton, se oficiálně nazývá badmintonový míč, i když většina laické veřejnosti mu říká košíček. Rychlost míčku při hře je rychlejší než u tenisu nebo golfu – při smeči až 400 km/h. Rekord je 490 km/h.

Používají se dvě hlavní skupiny míčků:

  • Plastové (nylonové) – levnější a vhodné pro běžné použití.
  • Péřové (husí peří) – pro pokročilé hráče. Jsou výrazně dražší a rychle se opotřebují, za zápas jich spotřebujete několik.
  • Karbonové míčky – vlastnosti jsou někde uprostřed plastových a péřových. Vydrží cca 5x déle než péřové, ale nedosahují zcela jejich kvalit.

Badmintonové míčky lze také dělit podle rychlosti. Pro nižší teploty se používají spíše rychlejší míčky (modré a zelené). Naopak při vyšších teplotách je vzduch řidší a míček letí rychleji, takže se používají pomalejší červené. Nejběžnější je v našich končinách modrá kategorie (modrý proužek), který označuje středně rychlý míček určený pro teploty vzduchu 13-25 °C.

Historie badmintonu

Badminton má své kořeny ve starověkých hrách v Asii a Evropě. Nejstarší zmínky sahají do období 2000 let př. n. l., kdy byla v Číně oblíbená hra zvaná Ti Jian Zi, kde se hráči snažili udržet opeřený míček ve vzduchu pomocí nohou.

V 16. století se podobná hra rozšířila v Evropě pod názvem „battledore and shuttlecock“. Hráči používali pálky a snažili se udržet míček ve vzduchu co nejdéle.

Moderní forma badmintonu, jak ji známe dnes, se začala vyvíjet v Indii v polovině 19. století. Britští vojáci tam objevili místní hru zvanou „poona“ a přivezli ji zpět do Anglie. Právě zde, v roce 1873, na panství vévody z Beaufortu v Badminton House, byla hra poprvé oficiálně představena. Odtud také pochází název „badminton“.

V roce 1893 byl v Anglii založen první badmintonový svaz, Badminton Association of England, a v roce 1934 byla založena Mezinárodní badmintonová federace (IBF), dnes známá jako Badminton World Federation (BWF). Badminton rychle získal na popularitě a v roce 1992 se stal olympijským sportem.

Dnes je badminton jedním z nejpopulárnějších sportů na světě, obzvláště v Asii, kde dominují země jako Čína, Indonésie a Jižní Korea. Tento sport kombinuje rychlost, preciznost a strategii, což z něj činí atraktivní volbu jak pro rekreační hráče, tak pro profesionální sportovce.

Nejlepší hráči badmintonu

Lin Dan (Čína), přezdívaný „Super Dan“, je považován za jednoho z nejlepších badmintonistů všech dob. Vyhrál dvakrát zlatou olympijskou medaili (2008, 2012) a pětkrát mistrovství světa.

Lee Chong Wei (Malajsie) je další legendou badmintonu. I když nikdy nezískal olympijské zlato, byl světovou jedničkou po téměř 7 let a získal tři stříbrné olympijské medaile.

Carolina Marín (Španělsko) Carolina Marín je jednou z nejlepších ženských hráček. Má na kontě zlatou medaili z olympijských her 2016 a tři tituly mistryně světa.

Česká republika má také své významné hráče, kteří dosáhli mezinárodních úspěchů.

Petr Koukal je nejznámější český badmintonista posledních let. Je devítinásobným mistrem České republiky a reprezentoval ČR na třech olympijských hrách (2008, 2012, 2016).

Kristína Gavnholt je nejlepší českou badmintonistkou, která dosáhla významných úspěchů na evropské úrovni. Získala několik titulů mistryně České republiky a reprezentovala ČR na olympijských hrách v Londýně 2012 a Riu 2016.

Jan Fröhlich je dalším významným českým badmintonistou, který získal řadu národních titulů a úspěšně reprezentoval ČR na mezinárodní scéně.